Nový Zéland, stav nouze kvůli silnému dešti a záplavám v Aucklandu. Foto

Všichni si nyní uvědomujeme, že náš způsob života, který nás naučili naši rodiče, kteří se narodili a vyrostli zejména po druhé světové válce, již není udržitelný. Na světě je nás nyní příliš mnoho a příroda nám již není schopna poskytnout vše, co potřebujeme.

Kapitalismus, zkráceně konzumismus, nás nutí podřizovat se ekologicky opotřebované logice, která by nebyla udržitelná ani v dlouhodobém horizontu, ale ještě méně je udržitelná v krátkém čase, který nám zbývá, než se vše zničí. Náš způsob života se musí radikálně změnit, pokud chceme umožnit přežití lidstva. Například zavedení zákona, který v Evropě povoluje prodej hmyzí moučky, má za cíl právě to, udržitelnost.

Proto je nutné, abychom všichni, dokud je ještě čas, změnili určité chování a pomohli tak světu. Zde je tedy několik tipů, jak vést udržitelnější život.

Evropa je historicky kontinentem, kde se nevyskytují extrémní přírodní jevy, jako jsou tornáda, rozsáhlé povodně a zemětřesení. Čas od času však dochází k událostem, které jsou tak silné a ničivé, že se zapíší do historie.

Některé z těchto katastrof, k nimž došlo i před několika staletími, jsou dodnes připomínány pro počet obětí a zkázu, kterou způsobily mezi obyvatelstvem. Počasí, jak víme, je nepředvídatelné a i v relativně klidné oblasti, jako je Evropa, může napáchat škody.

Časopis Focus sestavil seznam deseti nejhorších přírodních katastrof v dějinách starého kontinentu, z nichž některé se odehrály nedávno, jiné se datují do doby před mnoha staletími.

Podle zprávyMain Streets Across the World 2022, která analyzuje hlavní nákupní oblasti 92 měst po celém světě, je nejdražší trasou na světě newyorská Fifth Avenue, následovaná hongkongskou Tsim Sha Tsui. Po pandemii ztrácí nejdražší ulice v Hongkongu první místo v žebříčku a zaznamenává vůbec nejhorší pokles, a to o -41 %.

Podrobněji: s průměrným ročním poplatkem 14 547 eur za metr čtvereční se milánská Via Montenapoleone umístila před New Bond Street v Londýně a Avenue des Champs Élysées v Paříži, respektive na čtvrtém a pátém místě v celosvětovém žebříčku nejdražších ulic světa.

Via Montenapoleone v Miláně si vysloužila titul nejdražší nákupní ulice v Evropě a celkově třetí na světě, přičemž oproti poslednímu výzkumu z roku 2019 poskočila o dvě příčky.

Tento žebříček je založen na každoročním indexu zdraví "Mindbody + ClassPass" a představuje přesný přehled 10 nejzdravějších (z 50 nejlidnatějších) měst USA.

Na základě široké škály kritérií byla hodnocena úroveň pohody obyvatel s přihlédnutím k různým faktorům, například množství pohybu, množství nočního spánku a osvojení si zdravého životního stylu, jako je zanechání kouření a omezení konzumace alkoholu.

Zohledněny byly také faktory, jako je důležitost sociálních vztahů, blízkost přátel a rodiny a duchovní aspekt osobního úspěchu. Kompletní žebříček naleznete na mindbodyonline.com

Toto je seznam nejlidnatějších měst na světě definovaných podle odhadů Organizace spojených národů z roku 2018, oficiálních odhadů sčítání lidu a zprávy"Demographia World Urban Areas" z roku 2021.

Publikace"World Urbanization Prospects" (Výhledy světové urbanizace), kterou vydává ONU, definuje počet obyvatel skutečného města jako"obyvatelstvo žijící v administrativních hranicích města". U mnoha metropolí je však metropolitní oblast administrativně odlišná od vlastní městské aglomerace. Z tohoto důvodu se v posledních odhadech ONU rozlišují tři definice měst: vlastní města, městské oblasti a metropolitní oblasti.

Podle definice "vlastního města", založené na administrativní jedinečnosti, je čínské město Chongqing největší na světě.

Podle dalších dvou definic Tokyo, přestože je rozdělena na několik správních celků, je nejlidnatější "městskou aglomerací" (tj. aglomerací bez venkovských oblastí) na světě, zatímco čínské město Šanghaj je nejlidnatějším "metropolitním městem" (tj. územím propojeným společnou infrastrukturou a frekventovanou dopravou).

Údaje v této galerii zahrnují celkový počet obyvatel aglomerací podle jejich nejvyšších odhadů, tedy i metropolitních oblastí.

Osamělý dům na islandském ostrově Elliðaey vyvolal řadu teorií a spekulací, včetně toho, že se jedná o útočiště miliardářů v případě apokalypsy nebo o příbytek náboženského fanatika.

Tyto historky však byly vyvráceny. Skutečný příběh izolovaného příbytku se datuje do 50. let 20. století, kdy byl postaven Elliðaey Hunting Association jako útočiště pro lovce Papuchalků severních. Ostrov Elliðaey, neobydlený již asi 90 let, je ideálním hnízdištěm těchto ohrožených ptáků.

Ostrov navštěvují ochránci přírody a využívají chatu k monitorování a ochraně puštíků během jejich letního hnízdění.