PŘÍRODNÍ UDÁLOSTI
Deset nejhorších přírodních katastrof v dějinách Evropy
Evropa je historicky kontinentem, kde se nevyskytují extrémní přírodní jevy, jako jsou tornáda, rozsáhlé povodně a zemětřesení. Čas od času však dochází k událostem, které jsou tak silné a ničivé, že se zapíší do historie.
Některé z těchto katastrof, k nimž došlo i před několika staletími, jsou dodnes připomínány pro počet obětí a zkázu, kterou způsobily mezi obyvatelstvem. Počasí, jak víme, je nepředvídatelné a i v relativně klidné oblasti, jako je Evropa, může napáchat škody.
Časopis Focus sestavil seznam deseti nejhorších přírodních katastrof v dějinách starého kontinentu, z nichž některé se odehrály nedávno, jiné se datují do doby před mnoha staletími.
10 nejhorších přírodních katastrof v dějinách Evropy
Evropa je historicky kontinentem, kde se nevyskytují extrémní přírodní jevy, jako jsou tornáda, rozsáhlé povodně a zemětřesení. Čas od času však dochází k událostem, které jsou tak silné a ničivé, že se zapíší do historie. Některé z těchto katastrof, které se odehrály i před několika staletími, jsou dodnes připomínány pro počet obětí, které si vyžádaly, a pro zkázu, kterou způsobily mezi obyvatelstvem. Počasí, jak víme, je nepředvídatelné a i v relativně klidné oblasti, jako je Evropa, dokáže napáchat škody. Časopis Focus sestavil seznam deseti nejhorších přírodních katastrof v dějinách starého kontinentu, z nichž některé se odehrály nedávno, jiné se datují do doby před mnoha staletími.
Di Thomas Wyke - scan from FT magazine, 2007-09-30, Pubblico dominio, https://commons.wikimedia.org/
Malá doba ledová (14.-19. století)
Označuje období zemského klimatu, na němž se vědci neshodnou a které trvá od poloviny 14. století do poloviny 19. století. Během tohoto období došlo k celkovému poklesu průměrné teploty na Zemi přibližně o 1,5 °C. Z klimatologického hlediska je považováno za stadiální fázi současné doby meziledové. Někteří vědci také spekulují o následných společenských reakcích. Například v Evropě se v souvislosti s těmito staletími obnovily hony na čarodějnice ve snaze obyvatelstva najít obětního beránka za tuto dlouhotrvající zimu.
Di National Oceanic and Atmospheric Administration - National Oceanic and Atmospheric Administration
Sucho v letech 1539-1540
Zdá se, že v letech 1539 až 1540 nespadla v Evropě po 11 měsíců ani kapka deště. To zřejmě způsobilo obrovské problémy. Ovocné stromy prý kvetly dvojnásobně a kvůli nedostatku srážek uhynuly ryby v řekách a v pobřežnějších oblastech moří.
By Archivio Fotografico Bernini Enrico, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curi
Vodní smršť na Maltě (1555)
Kroniky uvádějí, že v roce 1555 (badatelé se neshodují, mohlo by jít i o rok 1556) obrovská vodní smršť zcela zpustošila přístav La Valletta. Bouře, kterou vodní smršť přinesla, zničila čtyři galéry a zabila nejméně 600 lidí.
Di NASA/GSFC, MODIS Rapid Response Team, Jacques Descloitres - https://visibleearth.nasa.gov/images/
Velká anglická bouře v roce 1703
7. listopadu 1703 (podle dnes používaného gregoriánského kalendáře) zasáhla střední a jižní Anglii děsivá bouře. Silný vítr způsobil zřícení 2 000 komínů v Londýně a zpustošil New Forest, který přišel o 4 000 dubů. Kromě toho byly lodě poslány tisíce mil mimo kurz, což mělo za následek smrt více než 1 000 námořníků jen v Goodwin Sands. Většina lidí té doby tvrdila, že tato strašlivá událost byla boží odplatou.
Di scattata da me - Lamanna Nicola (fotografo pittore, scultore), GFDL, https://it.wikipedia.org/w/i
Blesk v Kirchbergu (1807)
Když se říká, že štěstí je slepé, ale neštěstí nás vidí velmi dobře. V roce 1807 udeřil blesk do pevnosti Kirchberg, malého města v Lucembursku. Nic tak vážného, koneckonců až na to, že budova byla sudem střelného prachu. Výbuch, při němž přišlo o život nejméně 300 lidí, během okamžiku vymazal z povrchu zemského několik bloků.
Bouře z roku 1891
Časopis Focus se také zmiňuje o této obrovské a ohromné bouři, která zasáhla pobřeží Nizozemska a Německa na konci 19. století. Dobové prameny uvádějí, že v Hamelinu byly na konci bouře nasbírány kroupy o hmotnosti přes jeden kilogram.
Di Sconosciuto - The RMS Republic Gallery :: The Italian Earthquake :: abj, Pubblico dominio, http
Zemětřesení v průlivu Messina (1908)
Zemětřesení v úžině Messina z roku 1908 (7,3 stupně Richterovy škály), které je považováno za jednu z nejhorších přírodních katastrof 20. století, trvalo přibližně 37 sekund a za tu dobu zahynula polovina obyvatel Messiny a třetina obyvatel Reggio Calabria, na druhé straně úžiny. V současné době se jedná o nejhorší přírodní katastrofu v Evropě, co se týče počtu obětí v živé paměti. Pro srovnání, obrovské zemětřesení, které v roce 2023 zasáhlo Turecko, si tehdy vyžádalo asi 45 000 obětí, zatímco zemětřesení v Messině si vyžádalo nejméně 80 000 obětí.
Tsunami v Norsku (1936)
Tsunami v Norsku je vzácný jev. Ta, která se odehrála v roce 1936, byla způsobena odtržením obrovských kusů horniny z hory Ramnefjellet, které pak spadly do jezera Lovatnet. Tato událost způsobila velmi vysoké přílivové vlny, kterých bylo v Norsku nejméně 74.
Public Domain Pictures.net
Požár v Landes (1949)
Ve dnech 19. až 25. srpna 1949 postihl lesní masiv Landes de Gascogne silný lesní požár, který zničil 52 000 hektarů, z toho 25 000 zalesněných, a zabil 82 lidí. Postiženy byly obce Cestas, Saucats, Marcheprime a Mios, v regionu Gironde. Příčiny byly zřejmě přičítány lesníkovi, který kouřil v posteli, ale samotný požár byl urychlen špatným stavem, v němž byl les po druhé světové válce zanechán.
By Agency for International Development - This tag does not indicate the copyright status of the att
"The Great Flood" (1953)
Povodeň v Severním moři v roce 1953 byla velkou povodní způsobenou silnou vlnou špatného počasí, která zasáhla Nizozemsko, severozápadní Belgii, Anglii a Skotsko. Většina mořských obranných zařízení, která vlně čelila, byla přetížena, což způsobilo rozsáhlé záplavy. Odhaduje se, že po této katastrofě zahynulo více než 1800 lidí. Od té doby Nizozemsko a Velká Británie vybudovaly důmyslnou síť mořských obranných opatření se zábranami a hrázemi, aby zabránily dalším podobným událostem.
Domovská stránka
03/10/2023
Toto je seznam nejlidnatějších měst na světě definovaných podle odhadů Organizace spojených národů z roku 2018, oficiálních odhadů sčítání lidu a zprávy"Demographia World Urban Areas" z roku 2021.
Publikace"World Urbanization Prospects" (Výhledy světové urbanizace), kterou vydává ONU, definuje počet obyvatel skutečného města jako"obyvatelstvo žijící v administrativních hranicích města". U mnoha metropolí je však metropolitní oblast administrativně odlišná od vlastní městské aglomerace. Z tohoto důvodu se v posledních odhadech ONU rozlišují tři definice měst: vlastní města, městské oblasti a metropolitní oblasti.
Podle definice "vlastního města", založené na administrativní jedinečnosti, je čínské město Chongqing největší na světě.
Podle dalších dvou definic Tokyo, přestože je rozdělena na několik správních celků, je nejlidnatější "městskou aglomerací" (tj. aglomerací bez venkovských oblastí) na světě, zatímco čínské město Šanghaj je nejlidnatějším "metropolitním městem" (tj. územím propojeným společnou infrastrukturou a frekventovanou dopravou).
Údaje v této galerii zahrnují celkový počet obyvatel aglomerací podle jejich nejvyšších odhadů, tedy i metropolitních oblastí.
Přírodní události
28/09/2023
Je možné, že právě tání věčně zmrzlé půdy způsobilo silné odloučení materiálu (více než milion metrů krychlových horniny, které vytvořilo sesuv o délce 2 kilometrů, tedy asi 35 000 metrů čtverečních), které postihlo rakouskou horu Fluchthorn. Polovina jejího vrcholu (3 398 metrů nad mořem) je nyní pryč.
K události došlo 11. června právě v obci Galtur, která leží mezi Tyrolskem a Vorarlberskem (švýcarský kanton Graubünden). V prvních minutách panovaly obavy, že pod nánosem trosek zůstali nějací lidé, a do pátrání, které koordinoval i specializovaný tým geologů, se zapojily všechny místní úřady.
Škody jsou velmi rozsáhlé, pravděpodobně kolem jednoho milionu eur. Nyní bude hlavním cílem vyčistit vozovku, obnovit celou stavbu a zabezpečit horu.